Jednou v létě šel Jenda na ryby. Sedl si k rybníku, nahodil prut a těšil se na klid. Najednou ale něco zabralo. Táhnul prut, jak jen mohl, ale místo obřího kapra vytáhl botu. „Super, nový úlovek!“ řekl ironicky, když v tom se z vody vynořila Marie, celá zmáčená.
„Hele, to je moje bota! Díky, že jsi ji našel,“ smála se. Jak se ukázalo, Marie zrovna trénovala paddleboarding, spadla a ztratila botu. Jenda jí hned nabídl své suché ponožky a čokoládovou tyčinku, kterou měl na svačinu.
Slovo dalo slovo, tyčinka zmizela, a teď se budou brát. A bota je dodnes vystavená v jejich obýváku jako památka na osudový rybářský den.